Film byl natočen začátkem června 1940. Uvidíme průběh pravidelné inspekční kontroly v hangáru. Video obsahuje pěkné záběry z exteriéru i z kokpitu. Uvidíme kalibraci letových přístrojů a test všech ovládacích pák v kokpitu a v závěru také práci zbrojířů.
(6:50) Ukázka, jak se páskuje munice pro 0.303 cal Browningy. Spitfire Mk. I nesl 8 nábojových pásů s celkem 2400 náboji (300 nábojů na zbraň). Poslednich 25 nábojů v každém pásu bylo trasovacích, aby pilot věděl, že mu dochází munice.
(7:40) Původních 20 min na přezbrojení letounu bylo zkráceno na polovinu díky použití „zlepšováku“, kterým byl popruh připevněný na nábojový pás a provléknutý závěrem zbraně ještě před zasunutím kontejneru s nábojovým pásem zespodu do křídla. Odpadla tak nutnost otevírat při přezbrojování horní krytky pro přístup ke kulometům.
Dnes jsem pro vás připravil trochu nostalgie: na Youtube jsem objevil raritní barevný film o čs. perutích v RAF z let 1942/43, který odvysílala před lety ČT1. Film není nijak kvalitní a nemá zvukovou stopu (proto byl dodán komentář od známého historika Jiřího Rajlicha), je však velmi pěknou sondou do doby dávno minulé a trvalým svědectvím o čs. pilotech, kteří bojovali ve Velké Británii.
Ve filmu uvidíte piloty i Spifiry ze všech tří čs. perutí:
Další výukový film pro P-39, nyní dokonce v barvě z r. 1943. Mimo jiné ve filmu uvidíte nádherné letové záběry Airacobry.
TIP: Originální video bylo převedeno do Full HD rozlišení, proto doporučuji nastavit u videa 1080p a maximalizovat na celou obrazovku volbou v pravém dolním rohu videa.
Film je vyprávěn z pohledu pilota Chucka Randalla, který má nalétáno cca 40 hodin a přeškoluje se na P-39.
(1:25) Chuck nás nejprve seznamuje s chybou jiného pilota, který se dostatečně neseznámil s ovládáním letounu. Tento pilot nezapnul po startu motoru generátor, postupně došlo k vyčerpání kapacity baterie a proto před přistáním nebylo možné vysunout podvozek. Pilot se tedy pokusil o manuální vysunutí podvozku klikou po pravé straně sedačky. Žel ale zapomněl nejprve přepnout vysuvání podvozku na manuál a podvozek se proto nevysunul ani pomocí kliky. Následuje nouzové přistání bez podvozku.
(4:00) Chuck nám předvádí, jak s P-39 správně přistávat.
(6:00) Pilot pokračuje ve výcviku – uvidíme vzlet a popis standardního letového režimu. Poté pilot vystupá do 10 000 feet a věnuje se zde tréningu koordinace a sladění pohybů řídící páky a pedálů s cílem vyhnout se skluzům a ztrátě výšky při horizontálních manévrech. Zmiňuje se o poloměru zatáčky, který je větší než čekal.
(8:15) Testmaximální rychlosti (3000 RPM & 52 inHg). Připomíná, že je důležité nejprve zvyšovat RPM a teprve pak přidat plyn (platí zde známá poučka „Keep the prop on the top“). Nesmíme zapomenou otevřít chladič. Maximální povolená doba letu v maximálním režimu je 5 min.
(9:10) Chuck testuje chování letounu při přetažení a ztrátě vztlaku.
(12:10) Jak správněstoupat. Při doporučených hodnotách 2600 RPM & 39 inHg nabírá P-39 výšku nejlépe rychlostí 160 mph.
(13:00) Test utažených horizontálních zatáček ukazuje, že letoun před ztrátou vztlaku dobře a včas varuje vibrováním ocasu a chvěním celého stroje. Následuje názorné vysvětlení, jak Airacobru dostat z vývrtky.
(16:30) Let ve formaci s instruktorem.
(17:50) Chuck zkouší akrobatické prvky pilotáže.
(19:45) Tréning střelby.
TIP na závěr: výborně zpracovaný článek o Airacobře od Farkyho naleznete na serveru palba.cz ZDE
Leave a Comment