WARBIRDS-BLOG Posts



Revi je zkratkou pro “reflex visier” tedy optický zaměřovač. Revi C12/D byl standardním zaměřovačem používaným na letounech Luftwaffe prakticky po celou dobu války. Prohlédnout si ho můžete například v expozici leteckého muzea Kbely ZDE. Pěkné fotografie tohoto i dalších typů německých zaměřovačů naleznete ZDE.

Obrázek převzat z cockpitinstrumente.de

Zaměřovač obsahoval kromě optiky samotné dále zatemňovací sklíčko, malá pevná mířidla pro případ selhání optiky (aby pilot v takovém případě nebyl zcela odzbrojen) a samozřejmě také ochranné polstrování na přední straně. Zajímavostí je, že v německých letounech byly zaměřovače revi umístěné nikoli ve středu čelního štítku, ale mírně odsazené směrem doprava.

Na rozdíl od svého britského protějšku Reflector Gunsight Mk.II neměl zaměřovač Revi možnost nastavení konvergence ani rozměru cíle. Odhad vzdálenosti cíle byl však podobně jednoduchý. Nejprve si ale musíme vysvětlit, co znamená jednotka mil:

Pozn. v dalším výkladu budu zjednodušovat a pro názornost používat zaokrouhlené hodnoty – matematici nechť prominou.

Všichni víme, že kruh lze rozdělit na 360°. To je ale velmi hrubé dělení, proto se v balistice používá jednotka mil (nejedná se tedy o zkratku výrazu “milion”, ale o zkratku z “miliradián“, tj. 0,0001 rad). Pomocí této jednotky lze kruh rozdělit přibližně na 6000 mil dílků, což je pro účely balistiky mnohem přesnější. 1° má tedy přibližně necelých 17 mil dílků.

Představme si nyní kruh a do jeho středu umístěme náš letoun. Pokud v dálce uvidíme nepřátelskou stíhačku (víme, že má rozpětí křídel cca 10 m) a ona se přesně vejde do 10 mil dílků, znamená to, že je od nás ve vzdálenosti 1000 m.

Pokud se nepřátelská stíhačka vejde přesně do 100 mil dílků, znamená to, že je od nás ve vzdálenosti 100 m.
A 100 mil dílků je přesně průměr kruhu zaměřovače Revi C12/D:

Pro jednomotorový stíhací letoun o rozpětí cca 10 m tedy platí:

  • pokud vyplní celý průměr kruhu, je ve vzdálenosti 100 m
  • pokud vyplní polovinu průměru kruhu, je ve vzdálenosti 200 m
  • pokud vyplní třetinu průměru kruhu, je ve vzdálenosti 300 m

Pokud je však cíl větší, je třeba provést výpočet vzdálenosti podle vzorce:

rozpětí   x   kolikrát je cíl menší než průměr kruhu   x   10

Příklad:  Il-2, který má rozpětí 15 m, se nám do zaměřovacího kruhu v uvedeném příkladu vejde 2x: dosazením do vzorce zjistíme, že se nachází ve vzdálenosti 300 m.

A co znamenají značky na osách záměrného kříže a k čemu slouží?

Značky na osách pomáhají při střelbě s předsazením. Pro zjednodušení lze uvažovat pouze dva typy cílů:

a) pomalé cíle (270-300 km/h)
b) rychlé cíle (400 km/h a více)

Pro pomalé cíle znamená kruh v zaměřovači 20° odchylku (anglicky “Angle Off”).
Pro rychlé cíle znamená kruh v zaměřovači 30° odchylku.

Pro cíle s menší odchylkou využijeme značek na záměrném kříži a odhadneme pařičnou pozici cíle uvnitř kruhu podle následujcího obrázku. Pro větší odchylky musíme zahájit palbu dříve, tj. dokud je cíl mimo kruh zaměřovače.

Samozřejmě při střelbě s odchylkou musí být střed zaměřovacího kříže vždy umístěn správně ve směru osy letu cíle, aby cíl “vlétl” do místa, kam míří naše střely.

Pomalý cíl (rychlost 270-300 km/h) s odchylkou cca 10°. Střed záměrného kříže se ve chvíli, kdy střelec tiskne spoušť, nachází ve směru letu cíle.

A na závěr celé video od autora Requiem, které obsahuje kromě základních informací také praktické testy a spoustu ukázek  použití zaměřovače v simulátoru IL-2 Sturmovik BOK. Doporučuji pozorně shlédnout.

(Screeny použity se svolením autora videa)

Dopručuji také výbornou pomůcku od autora videa – diagramy pro nácvik rozpoznávání úhlu, pod kterým se cíl pohybuje ZDE

Weapons



(0:54) Správné postupy, jak lze letoun opustit na padáku.
(2:25) Ukázka akcelerace letounu ve vzduchu.
(3:10) Detaily kokpitu.
(4:00) Hlavní zalétavací pilot Lockheedu začíná představovat P-38.
(4:50) Správné uzavření překrytu kokpitu včetně bočních oken (ponechají-li se otevřená, dochází k odtržení proudnic obtákajících gondolu a letoun začne vibrovat).
(5:20) Jak rychle odhodit přídavné nádrže, pokud při vzletu dojde k problému.

(5:45) Nastavení před vzletem: přepínač palivové nádrže na přední nádrž, vysunuté klapky nejsou nutné, páky nastavení úhlu náběhu vrtule na pozici auto, pomocná palivová čerpadla (boost pumps) zapnutá, plyn pod sešlápnutými brzdami až na maximum (40 inHg), aby oba turbokomresory běžely, stát na brzdách dokud otáčky nedosáhnou 3000 RPM, pak rozjezd a při 70 mph přitáhnout, aby se mohl vytvořit vztlak pod křídly, při 130 mph zatáhnout podvozek.
(8:15) 50% vytažené kapky zkrátí rozběh letounu při vzletu o 500 stop; podvozek a klapky zatahovat až při 140 mph.
(8:55) Stoupání při 37 inHG & 2600 RPM.

(9:30) “Power stall” nastává už při 70 mph, dochází ke ztrátě cca 50 stop výšky; “accelerated stall” se vybere pouhým uvolnění tahu na knipl.
(10:26) Obratnost letounu se zvýší vysunutím klapek do pozice “Manouvering”. Nicméně zatáčení při nízkých rychlostech a v malé výšce se nedoporučuje ani s naplno vysunutými klapkami.
(10:50) Horizontální let v obrácené poloze (hlavou dolů) nesmí trvat déle než 10s kvůli poklesu tlaku oleje.
(11:30) Přistání. Pokud se použije přistávací světlomet, může docházet, k mírnému narušení obtékání vzduchu kolem křidélek, ale kromě lehkých vibrací to nemá vliv na letové charakteristiky. Před přistáváním nastavit MP na 23 inHg, otáčky na 2600 RPM a zapnout pomocná palivová čerpadla (booster pumps). Při 170 mph vysunout podvozek, při 150 mph klapky a zapumpovat brzdami pedálů, aby se zajistil správný tlak v brzdách pro přistání.


(12:25) Nouzové vysunutí podvozku a klapek při selhání automatiky za použití ruční pumpy (pumpovat je třeba cca 5 min). Pokud není tlak v okruhu hydraulity, je ukázán alternativní nouzový postup.
(14:20) Běžné přistání: přiblížení při 120 mph, při 110 mph vysunout naplno klapky, dosednutí by nikdy nemělo být při rychlosti vyšší než 100 mph. Brzdit přerušovaně.

(15:23 – 16:55) Hororový psychedelický animák od DISNEYHO!

(17:10) Představení výcvikové “Piggyback” verze P-38, kdy adept sedí ve skrčené pozici za pilotem.
(18:00) Pokud se začnou přiliš zvyšovat otáčky (overreving), příčinou bývá vypnutí automatiky nastavení úhlu náběhu listů vrtule v důsledku přetížení el. okruhu (short circuit). Postup: snížit otáčky, přepnout zpět na automatiku, stisknout spínače el. okruhu na 15s, aby se el. okruh znovu zapnul.

(19:25) Opakování úkonů před vzletem.
(21:00) Selhání jednoho motoru – pedály ihned kontra a provést tyto 3 úkony:

1. Směs vadného motoru na vypnuto (Mixture Idle Cutt-Off).
2. Vrtule plně do praporu (Propeller Full Feathered).
3. Stáhnout plyn vadného motoru.

(21:50) Pokud pilot ví, že bude na jeden motor letět delší dobu, je třeba ještě těchto 5 kroků:

1. Vypnout pomocné čerpadlo vadného motoru (booster pump OFF)
2. Trim směrovky plně na opačnou stranu než je vadný motor.
3. Uzavřít palivový kohout (přepínač paliva) pro vadný motor.
4. Zavřít klapky chlazení vadného motoru.
5. Zavřít klapky chladiče oleje vadného motoru.

(22:50) Praktická ukázka selhání motoru a jeho zpětné nahození.
(25:22) Let na jeden motor: 31 inHg & 2300 RPM; Stoupání na jeden motor: 37 inHG & 2600 RPM
(26:00) Postup, jak využít palivo pro nefunční motor při dlouhém letu.
(26:45) Popis různých situací ztráty vztlaku při letu na jeden motor.
(27:20) Přistání na jeden motor: přiblížení při 20 inHg & 2600 RPM. Při 160 mph vysunout podvozek. Trim na neutrál, protože točivý moment motoru je velmi malý. Při 135 mph vysunout klapky na 30%. Jakmile pilot později vysune klapky celé, musí přistát, neexistuje už jiná možnost.
(30:00) Simulace selhání jednoho motoru při vzletu.
(31:00) Adept si sám vyzkouší postup při selhání motoru.

 

Dokument videos



Instruktážní video: seznámení s kokpitem pilota letounu A-20. základní info potřebné ke vzletu a přistání, vzorový okruh kolem letiště. Video je ze simulátoru Il-2 Strumovik Battle of Kuban a jeho autorem je Requiem.

Další video, kde lze shlédnout instruktáž k bojovému použití letounu (od autora MagzTV):

Základní informace o letounu na české wiki: ZDE

A-20 Havoc – instruktážní film pro piloty (1943)

Pěkná recenze A-20 (v angličtině) na webu stormbirds.blog
Autor zde porovnává výkony A-20 v simulátoru se stroji stejné kategorie tj. Pe 2 serie 87 a Ju 88A-4.

Zajímavost: pilot a střelec spolu v reálném letadle komunikovali světlenou signalizací pomocí kontrolek na svých panelech (v simulátoru tato funkčnost chybí)

Signály pilota střelci:

Zelený, jedno bliknutí: střílej dle vlastního uvážení
Bílý, jedno bliknutí: střílej pouze pokud začne protivník
Červený, jedno bliknutí: nestřílej

Zelený, několik zablikání: zapni omezení vysunutí klapek na nejvýše střední pozici (angl. engage the intermediate flaps stop)
Bílý, několik zablikání: zapni systém tlakování palivových nádrží (po vzletu)
Červený, několik zablikání: vypni systém tlakování palivových nádrží (po přistání)

Signály střelce pilotovi:

Zelený, jedno bliknutí: cíl je daleko
Bílý, jedno bliknutí: nemám munici
Červený, jedno bliknutí: útočí na nás

Zelený, několik zablikání: zapnuto omezení vysunutí klapek na nejvýše střední pozici
Bílý, několik zablikání: zapnut systém tlakování palivových nádrží
Červený, několik zablikání: vypnut systém tlakování palivových nádrží

A na závěr screeny kokpitu A-20:

Stanoviště zadního hřbetního střelce:

PC Simulators - IL-2 Great Battles