Revi je zkratkou pro “reflex visier” tedy optický zaměřovač. Revi C12/D byl standardním zaměřovačem používaným na letounech Luftwaffe prakticky po celou dobu války. Prohlédnout si ho můžete například v expozici leteckého muzea Kbely ZDE. Pěkné fotografie tohoto i dalších typů německých zaměřovačů naleznete ZDE.
Zaměřovač obsahoval kromě optiky samotné dále zatemňovací sklíčko, malá pevná mířidla pro případ selhání optiky (aby pilot v takovém případě nebyl zcela odzbrojen) a samozřejmě také ochranné polstrování na přední straně. Zajímavostí je, že v německých letounech byly zaměřovače revi umístěné nikoli ve středu čelního štítku, ale mírně odsazené směrem doprava.
Na rozdíl od svého britského protějšku Reflector Gunsight Mk.II neměl zaměřovač Revi možnost nastavení konvergence ani rozměru cíle. Odhad vzdálenosti cíle byl však podobně jednoduchý. Nejprve si ale musíme vysvětlit, co znamená jednotka mil:
Pozn. v dalším výkladu budu zjednodušovat a pro názornost používat zaokrouhlené hodnoty – matematici nechť prominou.
Všichni víme, že kruh lze rozdělit na 360°. To je ale velmi hrubé dělení, proto se v balistice používá jednotka mil (nejedná se tedy o zkratku výrazu “milion”, ale o zkratku z “miliradián“, tj. 0,0001 rad). Pomocí této jednotky lze kruh rozdělit přibližně na 6000 mil dílků, což je pro účely balistiky mnohem přesnější. 1° má tedy přibližně necelých 17 mil dílků.
Představme si nyní kruh a do jeho středu umístěme náš letoun. Pokud v dálce uvidíme nepřátelskou stíhačku (víme, že má rozpětí křídel cca 10 m) a ona se přesně vejde do 10 mil dílků, znamená to, že je od nás ve vzdálenosti 1000 m.
Pokud se nepřátelská stíhačka vejde přesně do 100 mil dílků, znamená to, že je od nás ve vzdálenosti 100 m.
A 100 mil dílků je přesně průměr kruhu zaměřovače Revi C12/D:
Pro jednomotorový stíhací letoun o rozpětí cca 10 m tedy platí:
- pokud vyplní celý průměr kruhu, je ve vzdálenosti 100 m
- pokud vyplní polovinu průměru kruhu, je ve vzdálenosti 200 m
- pokud vyplní třetinu průměru kruhu, je ve vzdálenosti 300 m
Pokud je však cíl větší, je třeba provést výpočet vzdálenosti podle vzorce:
rozpětí x kolikrát je cíl menší než průměr kruhu x 10
Příklad: Il-2, který má rozpětí 15 m, se nám do zaměřovacího kruhu v uvedeném příkladu vejde 2x: dosazením do vzorce zjistíme, že se nachází ve vzdálenosti 300 m.
A co znamenají značky na osách záměrného kříže a k čemu slouží?
Značky na osách pomáhají při střelbě s předsazením. Pro zjednodušení lze uvažovat pouze dva typy cílů:
a) pomalé cíle (270-300 km/h)
b) rychlé cíle (400 km/h a více)
Pro pomalé cíle znamená kruh v zaměřovači 20° odchylku (anglicky “Angle Off”).
Pro rychlé cíle znamená kruh v zaměřovači 30° odchylku.
Pro cíle s menší odchylkou využijeme značek na záměrném kříži a odhadneme pařičnou pozici cíle uvnitř kruhu podle následujcího obrázku. Pro větší odchylky musíme zahájit palbu dříve, tj. dokud je cíl mimo kruh zaměřovače.
Samozřejmě při střelbě s odchylkou musí být střed zaměřovacího kříže vždy umístěn správně ve směru osy letu cíle, aby cíl “vlétl” do místa, kam míří naše střely.
A na závěr celé video od autora Requiem, které obsahuje kromě základních informací také praktické testy a spoustu ukázek použití zaměřovače v simulátoru IL-2 Sturmovik BOK. Doporučuji pozorně shlédnout.
(Screeny použity se svolením autora videa)
Dopručuji také výbornou pomůcku od autora videa – diagramy pro nácvik rozpoznávání úhlu, pod kterým se cíl pohybuje ZDE
Leave a Comment