A few photos of the EDUARD kit Bf 109E-7 Trop 1:48 just after finishing airbrush work. Initially the crosses and “black 8” were sprayed over vinyl masks (custom made for me by O-MASK) as well as the white fuselage band. Then the complete Luftwaffe 1941 desert camo (RLM 79/80/81) was sprayed. Post-shading followed with lighter versions of the base colours. I also used O-MASK masks again to visually highlight control surfaces – highly diluted black was used for shading between ports. Airbrush weathering was finalized with “Wauchop mixture” of highly diluted mix of 70% Black + 30% Red Brown mainly around engine, wing roots, belly and some panel lines. The rear bottom part of the fuselage was weathered with sand colour. No varnish, wash nor decals were yet applied on the model.

Pár snímků modelu od f. EDUARD po dokončení práce se stříkací pistolí. Nejprve byly přes masky (O-MASK) nastříkány kříže, číslo 8 a také bílý pás na trupu a následně celá pouštní kamufláž Luftwaffe z r. 1941 tvořená barvami RLM (79/80/81). Poté byl proveden postshading světlejšími variantami základního nástřiku, vystínování ovládacích ploch extrémně naředěnou černou opět přes masky O-MASK a nakonec weathering směsí červenohnědé a černé a na spodní části zadní poloviny trupu pískovou. Na model zatím nebyl aplikován lak, wash ani obtisky.

The most difficult task was spraying olive green patches to closely match the real camo visual appearance. The patches on real JG27 Emils were applied by ground crew with spray gun and colour was sprayed from a very close distance to the surface. That is why the real patches have very narrow diffused borders. It was a real challenge for me to make the patches in this scale. I spent a good couple of hours with airbrush testing and training before I started to work on the model. I chose TAMIYA colours heavily diluted with IPA because this is the best way I know to make a very soft and narrow border. Of course the proper application depended on the pressure set to the minimum value that allows proper diffusion, removed crown cap (I use Iwata Micron B2 airbrush) and spraying from minimal distance. You can evaluate my work from the attached WIP photos.

Nejobtížnější bylo nastříkat olivově zelené skrvny tak, aby co nejvíce odpovídaly předloze. Na skutečném letounu byly skvrny aplikovány v polních podmínkách pozemním personálem stříkací pistolí z minimální vzdálenosti. To znamená že i ve skutečnosti mají skvrny sice difůzní, ale velmi úzké rozhraní. Jejich zvárnění na modelu byla výzva, která mi zabrala řadu hodin nácviku a samotné aplikace. Stříkal jsem je barvami TAMIYA naředěnými IPA (Isopropylalkohol) na konzistenci "špinavé vody". Aplikace vyžadovala perfektně seřízený tlak na co nejnižší hodnotu, která ještě zajistí difůzní rozptyl, sundanou korunku z pistole (Iwata Micron B2) a násřik z maximální blízkosti k povrchu. Jak se dílo podařilo můžete posudit z fotografií modelu a dvou originálu, které přikládám níže.

I toned down the colours considerably as usual to get light enough shades appropriate for the 1:48 scale as well as to reflect heavy duty service under hot desert weather:
RLM 78: AK RC280 (RLM78) + RC004 (White); ratio 3:2
RLM 79: AK RC282 (RLM 79) + RC014 (Buff); ratio 3:2
RLM 80: TAMIYA XF-13 (J.A.Green) + XF-78 (Wooden Deck Tan); ratio 7:1

Barvy jsem samozřejmě zesvětloval a míchal tak, aby odpovídaly danému měřítku a provozu letounu pod horkým africkým sluncem:
RLM 78:  AK RC280 (RLM78) + RC004 (White) v poměru  3:2
RLM 79: AK RC282 (RLM 79) + RC014 (Buff) v poměru 3:2 
RLM 80: TAMIYA XF-13 (J.A.Green) + XF-78 (Wooden Deck Tan) v poměru 7:1

Photos of the real “Black 8″”: